HÁDEJ, HÁDEJ, HÁDAČI.

1. Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. Kdo je to?

2. Dvě kukačky vedle sebe sedí, jedna druhou nevidí. Co je to?

3. Nemotora skoro slepý, hlína se mu na nos lepí. Pracuje i v neděli, razí v zemi tunely.

4. Visí to a neví kde, bije to a neví koho, ukazuje to a neví kam, počítá a neví kolik.

5. Nemá to huby, ale tři zuby, u jídla slouží, po něm netouží. 

6. Má sto jehel, žádnou nit. Umí dupat, ne však šít.

7. Přišla kmotra po večeři, stoupla si u našich dveří. Neuhne, když pes zaštěká, jenom kohouta se leká.

8. Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co to je?

9. Patří ti to, ale tvoji přátelé to používají víc než ty. Víš co to je?

10. Nejraději za pecí přikrčena líhá, v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.

11. Když šel tam do hlavy ho tloukli, když šel ven, za krk ho tahali.

12. Za tmy tmoucí vstala víla, plnou hrstí perly sila. Měsíc viděl, nepověděl, hvězdy znaly, pohlídaly, slunce vstalo, posbíralo.

13. Celého tě obleču bíle jako do krupice, a když přijdeš do světnice, honem z tebe uteču.

14. Princeznička na blátě, v zelenavém kabátě.

15. Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš.

16. Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví.

17. Žádné oči, žádná pusa, žádný nos, uši dvě a z pod klobouku se mu kouří.

18. Má to hlavu jako kočka, má to nohy jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka.

19. Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní – pozor na tu lesní paní!

20. Stojí, stojí židle v lese, žádný si ji neodnese.

21. Špičatý, placatý, lepí se ti na paty, na slunci mu neutečeš, hlavičku mu neučešeš.

22. Stojí babice rozcuchaná velice. Když přijdou časy, zelené má vlasy, když tělo chřadne, do vody padne.

23. Člověku jsem dobrý druh, stvořil jsem mu džbán i pluh, les mě živí, voda hubí, jen dej pozor na mé zuby!

24. Bez nohou jsem, břicho mám, bez hlavy, hubičku mám, beze sluchu, ucho mám, nedýchám, ač hrdlo mám.

25. Jsem rybář, sítě však roztahuji na suchu, chytám ryby, co létají ve vzduchu.

26. Do šatů mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky.

27. Přiletěl obrázek, poseděl, složil se, rozložil a odletěl.

28. Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají.

29. Maličké zvířátko,
      zrzavý kožíšek,
      spořádá zakrátko,
      lískový oříšek.
      Maličké zvířátko,
      je tahle čiperka,
      větvičku přeskočí,
      ikdyž je nevelká.

30. Mám otce i matku
      a přece nejsem syn.

31. Všechny barvy duhy mají jejich tuhy.

32. Kdo se dívá do zahrady? Kdo tě hřeje u vody? Kdo tě hlídá s kamarády? Zlatá koule z oblohy.

33. Kdopak jsi, kytičko, že jsi tak maličká? Uprostřed máš sluníčko, okolo běličká.

34. Malá kytka celá bledá ze sněhu ven cestu hledá. Při teplotě na nule rozkvétají……

35. Na nevelkém stonečku spousta žlutých zvonečků. Každý z nich má k jaru klíč. Copak je to?

36. Trojdílná sukýnka bílá a malinká, nosí ji panenka, má jméno……

37. Každý na to kouká, civí. Na jaře se dějí divy rozkvete vždy jeden pán. Víte který?

38. Obouváš je na nožičky, můžeš s nimi do vodičky. Kaluže jim nevadí, nestudí a nechladí. Kamarádí s deštíkem,                pláštěnkou a deštníkem.

39. Kdo bez štětce a bez barev
      obarví nám pestře les?

40. Nebýt mého kokrhání, nebylo rána ani.Vstávejte už, lenoši. Dlouho spát se nesluší.

41. Kdo se živí zuby druhých?

42. Tři kamarádi šnorchlují v jezeře, ale poté, co se vynoří, mají pouze dva mokré vlasy, jak to?

43. Víte, jak poznáte, že venku mrze?

44. Proč je hodinová ručička na hodinách tlustší?

45. Víte, proč si babička s dědou píšou nad dveře K+M+B?